
Praha
Václavské náměstí – Sametová revoluce
Socha svatého Václava důstojně shlíží na mumraj v centru Prahy, jako by střežila stále zřetelné průstřely zdiva Národního muzea, důkaz někdejší sovětské okupace. Kde jinde by měl Louka spolu s ostatními demonstranty v listopadu 1989 zvonit klíči?
Cinkající klíče – poslední zvonění komunistické vládě. Davy skandující hesla: „Konec vlády jedné strany! Pod stromeček svobodu!“ Taková byla podoba Václavského náměstí tehdy v listopadových dnech. Náměstí svoji tvář během historie mnohokrát změnilo. K výrazným transformacím došlo i po sametové revoluci. Ve Svěrákově filmu Kolja dokumentaristicky černobílá scéna podtrhuje omšelost letitých budov. Od doby, kdy se tu tísnily tisíce demonstrantů, náměstí rozkvetlo nově vysázenými květinami i barevností opravených fasád. Zmizely chatrné stánky. Přibyly výkladní skříně luxusních obchodů. Porevoluční Václavák se stal místem předvolebních mítinků, happeningů i charitativních akcí přitažlivých pro Pražany i turisty.