Po Václavském náměstí běží muž v plamenech. O pár momentů později se zhroutí k nohám zděšených kolemjdoucích. Zdálky se ozývá siréna přijíždějící sanitky. Janu Palachovi zbývají přesně tři dny života, jeho odkaz ale zůstává nesmrtelný. Mladý student historie se stal symbolem aktivního boje za svobodu v době, kdy většina raději mlčela a se zavřenýma očima držela krok. Příběh Jana Palacha nebyl zapomenut zásluhou skupiny několika odvážných lidí, kteří se po jeho smrti rozhodli bojovat dál. Český scenárista Štěpán Hulík a polská režisérka Agnieszka Hollandová dali jejich osudům v roce 2013 nesmrtelnou filmovou podobu.

Scénář vznikl jako absolventský projekt studenta pražské FAMU a na plátno jej převedla legendární filmařka, která na stejné fakultě studovala právě v období Pražského jara. Oba tvůrci se snažili být historicky co možná nejvěrnější. Štěpán Hulík při psaní scénáře konzultoval s historikem Petrem Blažkem, Agnieszka Hollandová zase čerpala z vlastních zkušeností, kdy se angažovala ve studentském hnutí. Také velká část černobílé metráže jsou autentické záběry z roku 1969. Aby se do snímku dostalo co nejvíce informací, není Hořící keř klasickým celovečerním filmem, ale třídílnou minisérií.

Díky tomu všemu je vyobrazená atmosféra okupace na konci šedesátých let a nastupující normalizace let sedmdesátých velmi věrohodná. Vždyť také Hořící keř proměnil čtrnáct nominací na Českého lva v dvanáct cen. Autorům se podařilo zachytit nadčasový příběh osobního hrdinství bez patosu, aniž by ho zjednodušili nebo zlehčili. Staňte se na chvíli součástí marného boje, který má smysl, nebo tichého průvodu, který mlčky křičí svou obžalobu. Praha, Neratovice, Všetaty. Zažijte české dějiny na místech, kde se skutečně odehrávaly. Hořící keř se totiž z velké části natáčel v reálných lokacích.