I za druhé světové války zde lidé žijí normální životy, plné strastí i slastí, a snaží se přečkat válku, jak nejlépe umí. Pracují, mají rodiny, pečují o své děti, ale jsou tu i stinné stránky. Někteří muži holdují alkoholu a podvádějí své manželky, dokonce dojde i na zabití vlastního syna. Potom nastane nepopsatelná tragédie, která popírá základní hodnoty lidskosti, a její hlasitá ozvěna zazní po celém světě. Dodnes v mnoha zemích najdete obce, které nesou stejný název jako Lidice. USA, Brazílie, Panama, Mexiko. Tam všude vyjádřili nesouhlas s tím, co se v českých Lidicích odehrálo.

S každým kilometrem, o který se k Lidicím přiblížíte, budete o kus blíž k uctění památky 173 mužů starších patnácti let popravených na tomto místě, žen, které byly odvlečeny do koncentračních táborů, dětí odvedených do německých rodin i všech ostatních, zplynovaných. Celá vesnice byla srovnána se zemí.

Lidice nejsou klasickým dokumentem, jenž popisuje hrůzné události druhé světové války. Vyprávějí příběhy obyčejných lidí, kteří na tomto místě žili. Nalézt vykonstruovanou souvislost mezi atentátem na říšského kancléře Heydricha a Lidicemi není složité, stačí pouhý milostný dopis jednoho z obyvatel a další adept na kancléře spouští krutý koloběh událostí.

Zoufalý zahořklý muž, který nešťastnou náhodou zabil vlastního syna, možná toužil být za své činy postaven ke zdi a zastřelen, než dál vláčet takové břemeno. Ten osud však potkal všechny lidi, u nichž by tak rád našel odpuštění. Vy si rozhodně neodpusťte návštěvu těchto míst. Věnujte jim aspoň vzpomínku na místě, kde nyní stojí pouze pomník padlým obětem a trvá jen ticho...