Věděli jste, že natáčení filmu Noc na Karlštejně probíhalo za plného provozu a čas od času se některému z návštěvníků podařilo dostat se až na plac a několika z nich přímo do záběru? Nám už se dnes bohužel nepoštěstí nechat se zvěčnit s filmovým Karlem IV. a Eliškou Pomořanskou, ale to nevadí. Ve zdech hradu se slavná minulost pořád drží. V královských komnatách je atmosféra slavnostní a důstojná, v podhradí rozmarně veselá. Přesně jako ve filmu.

Kdo by neznal slavnou muzikálovou komedii Noc na Karlštejně. Verš „Lásko má já stůňu, svoji pýchu já jen hrál…“ umí doplnit snad každý, kdo někdy slyšel o Janě Bejchové a Vlastimilu Brodském. Co nás tak vábí na osudech králů a královen, že ve volném času navštěvujeme hrady a zámky? Snad zvědavost, jaké by to bylo, kdyby… Možná touha se jim přiblížit a poznat je lépe. Nejspíš se chceme ujistit, že i slavní a mocní lidé jsou ve skutečnosti také jen obyčejní smrtelníci jako my. Právě v tom spočívá kouzlo Noci na Karlštejně. I jeden z nejslavnějších českých králů měl své pochybnosti, slabosti a chyby, ale také uměl milovat, porozumět a odpustit. Byl to člověk z masa a kostí, ne majestátní socha na piedestalu. Přidejte k tomu laskavý humor, chytlavé melodie, šťastný konec a film ze zlatého fondu české kinematografii je na světě.

Co na tom, že to ve skutečnosti bylo trochu jinak. Karel IV. se původně jmenoval Václav, ženy na Karlštejn směly, tedy kromě určitých částí, a Karlštejn v té době neměl hromosvod. Karel IV. také určitě nemohl recitovat báseň Jana Nerudy, pro kterou byl sám inspirací. Ale to nevadí, kouzlo filmů, jako je Noc na Karlštejně, nespočívá v tom, že věrně odpovídají realitě, ale v tom, že ji přibarvují a idealizují. Ukazují nám svět takový, jaký bychom ho chtěli mít. Už není na co čekat, jděte na Karlštejn snít.

V roce 2016 si všichni připomínáme 700 let od narození krále Karla. Podívejte se také na speciální stránku, kterou k oslavám připravila agentura CzechTourism na www.karel700let.cz.