Šíleně smutná princezna
Kdo by si chtěl vzít někoho, koho v životě neviděl? Princezna Helena a princ Václav jsou zásadně proti domluveným sňatkům a rázně to dají královským rodičům najevo. Díky jejich vzpouře vznikla pohádková klasika, ze které šíleně smutní určitě nebudete.
Králové to opravdu nemají jednoduché. Mít na starost celou zemi a dohlížet přitom na nezvedené potomky musí být občas nad lidské síly. Obzvlášť, když ty děti vyvádějí kousky, kterými poněkud podkopávají křehkou diplomatickou rovnováhu. Nejrůznější přešlapy střídají rozpustilé nerozvážnosti. K tomu přičtěte pikle, které na dvoře kují dva rádci, a problém je na spadnutí. Než se všechno rozmotá a princ s princeznou stanou před oltářem, čeká je dlouhá cesta. Přidejte se k nim. A jestli máte chuť, můžete si s nimi na zámku Blatná i zazpívat, je to ideální místo.
Přeneste se na chvíli do pohádky, kde se každý den vstává s úsměvem a písničkou na rtech. Když tu chce někdo vypadat smutně, musí si pověsit na krk přívěsek naplněný čerstvě nastrouhaným křenem. Králové tu nabízejí celé království a půlku své dcery, tedy pardon, samozřejmě naopak. Vězení jsou vymalovaná květinovými motivy a popravy se sice pořádají, ale nikdy nekonají. A co je nejdůležitější, dobro a láska vždycky zvítězí.
Pro Helenu Vondráčkovou byla Šíleně smutná princezna filmovou premiérou, i když to nebyla první nabídka, kterou dostala. Dokonce se mohla s Václavem Neckářem potkat před kamerou už o dva roky dříve, ve snímku Ostře sledované vlaky. To ale nic nemění na tom, že jejich podání „mládeže, co za krejcar rozumu nemá, žádná odpovědnost a všechno berou na lehkou váhu“ z nich udělalo nesmrtelný pár. Zapomeňte na chvíli na všední starosti a ponořte se do světa, kde se všechny problémy dají vyřešit bláznivými nápady.