Četnické humoresky, které staví na nostalgii po časech první republiky, vytvořil zkušený seriálový režisér Antonín Moskalyk, jenž jimi žánrově navázal na oblíbená Dobrodružství kriminalistiky nebo Panoptikum města pražského. Později se seriál stal rodinným podnikem, když se ke svému otci přidala i Pavlína Moskalyková, zprvu jako scenáristka. Celou třetí řadu už ale po jeho smrti natočila sama i jako režisérka. Otec i dcera vždycky důsledně využívali prostředí jižní, střední i východní Moravy, kde je možné najít prvorepublikově půvabná zákoutí, ať už jsou to ulice Brna, Olomouce či Znojma, zámky v Lysicích, Oslavanech nebo Buchlovicích, či celá řada vesnických chalup a statků.

V Česku není problém najít celou řadu staveb a ulic perfektně zapadajících do určitého historického období. A zatímco zahraniční filmaři se často bojí vytáhnout paty z Prahy, čeští tvůrci pochopitelně znají svoji vlast lépe a nebojí se trochu se s kamerou toulat. V televizní tvorbě k tomu značně napomáhá brněnské studio České televize, které stojí i za vznikem Četnických humoresek. Nečekaně oblíbený seriál z jejich dílny při prvním vysílání trhal rekordy sledovanosti.

Vedle strážců zákona, s jejich občas svéráznými vyšetřovacími metodami, se v jednotlivých dílech objevuje také celá plejáda drobných postav a postaviček, které jakoby vypadly z dobových komedií a veseloher. Autoři však vždy dbali na to, aby nezůstali pouze šablonami pro pobavení. Každý charakter má vlastní historii a motivace a díky tomu ožívají a je snadné si je všechny oblíbit.

Humoresky jsou nezpochybnitelně odrazem důležité části české historie minulého století. Odehrávají se v nelehkých 30. letech, a proto sledujeme spíše těžká léta pověstné první republiky. Poslední díl končí v předvečer druhé světové války, jejíž nástup výrazně zasahuje do děje. Poměrně striktní historická věrnost seriálu nám vedle historických budov dává možnost užít si také prvorepublikovou módu a účesy nebo různá dobová motorová vozidla.