Putování filmovou střední Moravou by mělo začít už v překrásné barokní Olomouci. Nezaměnitelný genius loci ve svých pohyblivých obrazech zachytili kupříkladu tvůrci Četnických humoresek, série Dobrodružství kriminalistiky či nejnověji detektivky Případ pro exorcistu. Jedinečný orloj, který zdobí olomouckou radnici, si zahrál v mrazivé adaptaci Žertu Milana Kundery z dílny Jaromila Jireše. Když Hynek Bočan hledal Stínadla pro svou Záhadu hlavolamu, také je našel v Olomouci. Půvabu města si všimla i zahraniční produkce filmu Doktor Živago, nového zpracování revolučního románu Borise Pasternaka, za který obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Proto se Lara s tváří Keiry Knightley procházela po kočičích hlavách kolem kaple sv. Sarkandra, Denisovou ulicí či kolem budov Univerzity Palackého.

Necelých čtyřicet kilometrů na severozápad od Olomouce se nachází jeden z nejpohádkovějších hradů v Česku – Bouzov. Z jeho věže v poslední chvíli uniká princezna Jasněnka se svým milým. Pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci ale není jediným příběhem pro děti, který se tu natáčel. Naopak velmi neveselým místem se Bouzov stal v německém filmu Napola, v němž sloužil pro výchovu elitních zástupců Hitlerovy mládeže.

Okresní město Šumperk si ve filmu zahrálo samo sebe. Třeba když se Ondřej Sokol vyrovnával se svým rodným krajem ve filmu Krásno. V Šumperku a okolí snímek vyvolal poměrně kontroverzní přijetí, protože místní obyvatele vykreslil v trochu nelichotivém světle. Šumperk si ale zahrál sám sebe i ve filmu Jan, který zachycuje osud zdejšího rodáka Jana Zajíce, jenž následoval čin svého jmenovce Palacha.

Podobně jsou na tom nedaleké Velké Losiny, které si v Kladivu na čarodějnice Otakara Vávry zopakovaly vlastní děsivou inkviziční historii. Renesanční zámek, v jehož prostorech byly mučeny desítky lidí inkvizitorem Bobligem, se ale díky své atmosféře stal také domovem bájně krvavé Erzsébet v Bathory Juraje Jakubiska.

Jeseníky si filmaři v poslední době volí pro práci často a rádi. Kromě Krásna zde vznikaly i snímky jako Alois Nebel, Díra u Hanušovic nebo Sedm dní hříchu. Nedaleko od Šumperka potkáte třeba tu filmovou Díru Miroslava Krobota, která se doopravdy jmenuje Vikantice. Je tady i obecní úřad kde měl kancelář Ivan Trojan. Velmi blízko je to do Hanušovic, uvedených v názvu filmu, kde můžete navštívit třeba místní pivovar.

Okouzlující krajinou směrem na sever vede cesta do obce Lipová-lázně, kde se návštěvník pokochá lázeňskými budovami z počátku 20. století. Dojet sem můžete rychlíkem s pravým filmovým názvem Alois Nebel. Jen o pár kilometrů dál, trasou přes lázeňské město Jeseník, kde ordinoval slavný Vincenc Priessnitz, dorazíte k rozhledně Zlatý Chlum. Tady se natáčel mrazivý válečný snímek Karla Kachyni Cukrová bouda.

Zatouží-li se výletník vydat až k samým hranicím Polska do skoro zapomenutého kraje, může navštívit Vidnavu. Tamní prostředí a krajina krvavě poznamenaná událostmi druhé světové války i těch těsně následujících poskytla kulisy pro film Sedm dní hříchu s Ondřejem Vetchým a Vicou Kerekesovou v hlavních rolích. Vidnava si v historickém dramatu zahrála Šumperk.